Gábi díky...

Ráno fofr u zvířat, potom na zahradě. Dopoledne uteklo rychle, tak zase ještě spěchat do práce. Již po cestě mě lidé sháněli telefonem. Jen co jsme zaparkovali, už na nás čekalo zboží.....nezastavili jsme se až do večera.
Než jsem končila, zavolala Gabča, zda mají pro mě přijet. Přijely, bylo to super. Od holek jsem dostala velikánskou pusu, zavřeli jsme obchod a jelo se. Gábí díky, bylo to u Vás super :-))

Těším se.....

Týden jsem neviděla holky. Už zítra po práci jedu do Počernic.
Doma máme hodně změn. Další malinké králíčky. Kuřátka od našich kvočen. Největší radost ale je hlavně z týdenních koťátek. Naše Tifanka má čtyři, jsou místo televize. Jsem zvědavá co jim řekne Kája a Kikča. Určitě to bude láska na první pohled :-)

Obrovská radost

Gábinko, po přečtení Tvého dnešního blogu jsem byla velice dojatá. Až časem se dá pochopit, čím jsme si podobné :-) .
Pro Tebe, Karolínku a Kristýnku tady budu vždy, pokud mě budete potřebovat. Mám Vás holky velice ráda.
Děkuji i za nádherné čtyřlísty......... ♥ ♥ ♥

Plány nevyšly

Bohužel, ve čtvrtek v noci Luci dostala horečku, zimnici a nakonec má střevní chřipku.
V pátek jsme se těšili na holky,ale nakonec jsem to vyřešila a jela jsem je hlídat do Počernic.
Rizkovat, že u nás chytí nějaký bacil jsme si netroufli.
Holky byly zlatíčka, Gabča v práci a my holky jsme si to hezky užily. Přijela jsem domů dnes večer, popřáli jsme Lucince k narozeninám a teď už jen odpočívám.

Zítra opět pracovní realita.....pokračování papírování na 1.Q DPH.......ach jo, bohužel musím.

Jarní změna....

Dnes jsem konečně odevzdala daňová přiznání na Fú a zaplatila daně za rok 2011.
Hned potom jsem zašla poděkovat sestřičce a p. doktorce na neurologii. Když jsem totiž minulý týden marodila, tak mi zaslaly recept až domů, moc mi to pomohlo.

Pokračovala jsem pro zboží , potom vyzvednout faktury. Vše jsem zvládla v rekordním čase.
Zkusila jsem štěstí a zastavila jsem se v kadeřnictví, zda na mne mají ihned čas. Potřebovala jsem ostříhat a udělat mi melír. Jsem jiná...... mám radost.

Už se těšíme zítra na Karolínku a Kristýnku. Gabča má od zítra burzu, což je mraky práce. Proto holky přiveze na krám a potom již s námi pojedou do Písnice. Plány jsme měli veliké kam se s holkama podíváme. Bohužel, ale počasí se nějak rozhněvalo. Dáme hlavy dohromady a pojedeme tedy jinam.

Již se na ně moc těšíme ♥

Přijely všechny čtyři holky :-)

Na dnešní den jsme se všichni těšili.
Přijely.....čtvrtá byla jejich malinká Minie.

Vždy začne veliký blázinec....naše Ara je štěstím bez sebe, Hakímek žárlí, kočky raději zalezou a Minie, tak to je malá veselá provokující bleška. Je to hukot, musíme dávat veliký pozor, aby jí v tom zmatku někdo nezašlápl.

Kristýnky první otázka na mne: "Babičko, kdy už zase přijedeš."

Dali jsme si polévku...., bohužel nově nasypaný nový druh soli, solil jinak.  Polévka byla bohužel slanější, ale radost z toho, že holky přijely, byla tak obrovská, že jsme to ani moc nekomentovali.
Karolínka dostala dort.....očička jí svítily, měla radost.
Vše jsme si užili.....věřím, že veškeré podrobnosti vylíčí Gábinka mnohem lépe.
Gábi díky, ty máš na to talent, tobě to jde samo.

Březen...sluníčko, déšť, tak jako někdy v životě.....

V úterý jsem si jela užít Karolínky a Kristýnky. Kája měla narozeniny, popřála jsem jí. Na návštěvě u nich byla malá Nikolka. Přivezla jsem také skákací gumu, to bylo radosti. Soutěžilo se a blblo. Kiki skákala i s malou Minii. Já byla paní učitelka, holky musely poslouchat.

Velká oslava bude ale až zítra - v neděli. Současně narozky Káji, Gabči svátek,  ...... i naše MDŽ....po mnoha letech opět uznávané ženy, nejenom u nás doma, ale i ve sdělovacích prostředcích.

Celý dnešní den jsem prožila v kanceláři nad účetnictvím. Ve čtyři hodiny jsem skončila, šla jsem se odreagovat ven ke zvířátkům. Únava byla ale tak veliká, že jsem lehla a spala do osmi do večera.
Probudila mě vůně, která se šířila celým bytem. Luci peče na oslavu dort. Tak držím palce, ať se jí to podaří.
Nyní je v kuchyni Jiříček a začíná s přípravou zítřejšího slavnostního obědu. Koupil dvě kachny, vepřové a uzené maso. Jde vyzkoušet nový postup. Do trouby to dává již nyní. Jako odlehčenou přílohu se udělají šťouchané brambory s cibulí a listovým špenátem. Polévka je jasná, tu  udělá Luci z kachních drůbků a s játrovými knedlíčky. Už se těšíme.
Snad oslavenci nepřijedou přejeděni z dnešní svatby, pokud ano, tak jim to zabalíme domů :-)), pokud by nechtěli....., není problém, sníme to sami :o)

Už jsem potřebovala vypadnout z Prahy.

V pátek již před dvanáctou hodinou jsme odjížděli do Jamného. Je nádherné počasí a já se těším.
Po cestě nutné zastávky na nákupy. Když jsme se blížili k baráku, tak v dáli přes pole vidím Mourka s Mícou. Najednou nabrali na rychlosti.....Než jsme zaparkovali a odemkli, tak už byli u baráku. Mohli se zbláznit radostí.....je to neskutečné, ale určitě poznali motor našeho auta, vědí, že jim vozíme žrádlo.
Je to neskutečné, ale jsou naprosto v pořádku. Odhaduji, že asi chodili do kravína. Telata tam mají mléko. Je tam teplo a sucho.
Rychle jsem proběhla barák. Vše bylo ok. Měli jsme vše na termostaty nastavené, ale stejně ve mě byla malá dušička, zda nepromrznou zdi a vydrží neprasknout voda. Mrazy byly tak obrovské a dlouhodobé. Kytičky měly v pokoji nastaveno 10°C , nic moc, ale snad ani kašlíček nedostanou :-)).
V sobotu jsem šla s Jirkou na dlouhou a krásnou procházku. Sníh taje a ubývá každou chvilkou.
Svítilo sluníčko, bylo nádherně. Kočky se od baráku nehnuli ani na chvíli. Postupně jsem ochočovala droboučkou Micinku.... :o))) , no a není to Micinka, ale droboučký plachý kocourek. Odpoledne se přišla podívat i jeho máma, neskutečně vyhublá, ztrhaná toulavá kočička. Je moc bojácná, ale nacpala se a odešla.
Do Prahy jsme přijeji odpočatí a s dobrým pocitem. Luci se vzorně starala o všechna zvířata a hned hlásila, že už máme první kvočnu....chviličku ještě počkáme, a propočteme to tak, aby byly kuřátka na velikonoce.
No, ale opět realita Prahy ...... a běžný fofr. Jak jinak :-(

Mám obrovskou radost

Před týdnem vymyšlený dárek až na září se již dnes realizoval...... :-)) Trvalo mi to přesně týden, andělíčkové mi pomohy, bez nich by nebyl tento fofr :o)

Dnes je lépe :-)

Dnes ráno super doprava, Jiříček mi odvezl do práce. V obchodě veselo....jeden pán chtěl nějaký přípravek na krokodýlí kůži. Snesla jsem mu vše možné na ochranu kůží..byla jsem jako blbeček...pán stále přemýšlel, četla jsem mu popisky a návody....stále nic. Jen prý, že ta jeho kůže je asi více hrubá....šupinatá....myslel to vážně....potom jsem z něj vyrazila, že to vlastně potřebuje na sebe, aby to bylo hodně kvalitní. Trpělivě jsem vyskládala veškerá tělová mléka, potom si vybral, to nejlepší, jak jinak dle ceny. Zaplatil 39,-kč, více neměl. No byla to fuška.

Za půl hoďky přišel jiný zákazník a chtěl pěnu.....říkám: "na holení ", prý ano. Tak jsme začali vybírat na jakou pleť a vousy. Dalo nám to práci, ale pak z něj vypadlo, že vlastně chce montážní na lepení bot. Na konec odešel s montážní pěnou.... :o)....na boty. Boty měl od číňanů a za pěnu dal dnes 115,-kč, prý už je ale jednou pěnoval...

Mladý chlap chtěl něco pro hlodavce, zdůraznil drobné hlodavce jako myši, poslala jsem ho do koutku s krmením, hledal, mlčel, ale stále přehraboval. Najednou se ozvalo: " haló, paní, já je chci nakrmit, ale aby pochcípali...je jich tam moc, máme je všude ". Tak jsem šla pro jedy na myši. To se mu už líbilo.

Další v řadě přišla pani a chtěla kartáčky na zuby. Ještě jsem jí nabízela různé tvrdosti...., bylo jí to jedno, prý tím čistí podrážky bot. :-( Uf, tak jsem jí šla ukázat jiné kartáčky, divila se, že je mám, prý je už nikde nevedou.

Další si vybíral hodiny na zeď. Přemýšlel nad barvou, zda budou ladit do chodby. Koupil je, dali jsme baterie a asi za hoďku je přínesl zpět, že jdou o dvacet minut rychleji. Nechápal, že to pošlu na reklamaci, chtěl zpět peníze. Odpoledne přiběhl, že jsou vlastně vynikající....jdou přesně. Tak si je odnesl zase domů, asi už mu do bytu začaly ladit.

Včera koupené ořezávátko přinesla asi dvanáctiletá holčička také reklamovat....prý neořezává, stačí jí prý za to sladkosti. Předstevte si, že si asi vše doma ořezala, už ho nepotřebovala, ale chtěla dobroty. Ořezávátko jsem před ní vyzkoušela, je super, jen to na mne zkusila.

 Dnes už raději končím, bylo by toho na knihu. Zítra budu asi pokračovat. :o)))

 Jo ještě vynálezy některých kuřáků. Některé dlouhé cigyrety jsou stejně drahé jako krátké....tak se u mě vybavují. Dětské nůžtičky za 15, papírky za 4, filtry za 20...... dlouhé cigarety zkracují, tabák si šetří....a potom dělají cigárka, asi mají hodně času :-))

Nedělní odpočinek, konečně!

V sobotu ihned po probuzení jsem doma přednesla svůj nápad...budu mít malé vozítko. Tak jsem je zblbla, že jsem nechala na hromadě sundané záclony, rozeprané prádlo a jelo se..... prostě vím, že už je na čase mít mrňouska po ruce. Při cestě jsme ještě nakoupili zboží do obchodu. Doma jsem nastavila hlídacího psa na malá autíčka..... a oběd...jen co si kdo našel :o), taky jsme to vydrželi.
Dneska Jirka pustil a nakrmil zvířata sám, bylo to super, já spala dokonce do osmi hodin.
Teď už všichni kmitají, já sedím v ušáku, nohy na židli a na klíně mám notebook. V kuchyni už to voní a je mi fajn.
Ještě, aby večer někdo vyžehlil prádlo.....snad i to se stane :-))

Návštěva u holek :-)

Nebyly žádné plány a vyšlo to......V čera přijela Gabča s holkama ke mě na krám. Přivezly mi nádherné svíčky se srdíčkem. Všechny tři byly u kadeřnice.....Gábi a Kikča ok.
Problém měla Karolínka. Její milované vlasy jsou ostříhané, největší problém byla ale krátká ofina. To bylo slz. Po práci jsem jela k nim, a hezky jsme si to užili....Bylo nás celkem sedm :-)) Pět holek a dva kluci....no kdo asi...hádejte :o)).
Gábi udělala super slavnostní večeři a pak vymyslela, že se půjde s kámoškama odreagovat......
Holky byly zlatíčka, moc hodné. Ráno jsem potichounku odjela do práce.
Dopoledne začalo neskutečně sněžit a fičet vítr. V obchdě jsem topila co to šlo.... do večera to udělalo maximum deset stupňů. Lidé mi teplo vycourali :-(( , pomalu zavírali dveře, nebo je ani nedovřeli. Domů jsem jela autobusem. Usnula jsem a potom leknutím vyběhla ven....no nebyla to ta pravá zastávka, tak s ostudou opět zpátky....hodně lidí se mi zasmálo. No co se dalo dělat, venku jsem na další autobus nechtěla čekat.
Doma to vonělo....Já neodolala a dala jsem si od každého něco....uždibovala jsem kachničku, kolínko,
žebírka...a poslední tečku jsem si dala ovocné košíčky. Lucí se snažila, moc mi vše chutnalo.
Gábince děkuji za včerejší dobrotu a Lucince za dnešní. Jiříčkovi také děkuji, že když nejsem doma se mi vzorně stará o zvířátka......to se mám co???

Práce a zase jen práce.....

Jak já bych byla ráda doma a třeba i gruntovala, vařila, pekla...., ale bohužel, tím že jsou stále velké marazy musím být v obchodě. Jsem tam denně a topím! Samozřejmě, se lidi diví, ale jsou spokojeni a dokonce i v sobotu a v neděli nakupují. Domů se jezdím vyspat a nafasovat jídlo.... Tak dobrou.....

Zpátky v Písnici.

V úterý po práci  jsem jela rovnou k holkám. Nadšená jsem moc nebyla, šla jsem dělat náhradnici na koncert Michala Davida. Na koncert jsem odcházela unavená a boleli mě po práci nohy. Koncert mě ale tak pohltil, že jsem si to neskutečně nádherně užila. Domů jsem se vracela úplně odpočatá. U Gabči jsem ještě dočítala knížku a do postele jsem se dostala až ve čtvrt na tři. Ráno jsem vstala a do práce odjela o autobus dříve.
Jen co jsem odemkla, tak až do večera jsem měla opět fofr. Zase jsem zajela do starých  kolejí.... zákazníky teprve více poznávám, ale oni se ke mě hrnou a svěřují se mi se svými problémi. No není to někdy jednoduché. Věková kategorie od školních dětí, až po důchodce. Dělám jim všem vrbu...... no a jestli pak víte jaký je můj strom podle znamení?  VRBA ....více již asi ani nemusím psát.
Musím ještě poděkovat Lucince, že jsem díky ní byla na koncertě. Gábince děkuji také, mi dvě na sebe nemáme moc času, tak jsme si to nyní vynahradily. Bylo mi nádherně :o))

Chlapi odjeli .....

Tak máme doma přebabováno. Jediný kluk je tady pouze náš stařeček Hakímek. Využila jsem toho, že jeli stejným směrem a nechala se odvést do Dubče do obchodu. Mrazy jsou stále, proto musím vytápět obchd, aby se neponičilo zboží.
Domů jsem přijela k večeru, zavřela slepice a nakrmila králíky. Díky Lucince mi ubylo mnoho práce.
Včera jsem dostala dopis od mé příbuzné. Můj dědeček byl její strejda, jak já jásala.  Kontaktovala jsem jí totiž po osmadvaceti  letech. Pocházela ze Kdyně u Domažlic a provdala se do Ostravy. Měla jsem strach, zda bydlí stále na stejné adrese......Včera mi přišla odpověď a dnes jsem jí hned telefonovala.
Povídaly jsme si a vzpomínaly. Byla u nás na návštěvě v Rudné v  roce 1984. Gabče byly tři a její dcerce jeden rok. Jsem ráda, že jsem jí po letech našla.
Zítra jedu opět topit a potom rovnou za holkama do Počernic. Už se na ně moc těším :o))

Jsem šikulka :o))

Ráno už na mne před obchodem čekal dodavatel ponožek. Chudák byl celý promrzlý. Hned jsem pustila kamna, aby rozmrznul. Nahříval se, drkotal zubama, ale objednávku jsme zvládli.
Již včera jsem si všimla, že se rosí zrcadlo nad vchodem. Hledala jsem a našla příčinu. Mrazem se hnuly dveře a horem začalo nejenom foukat, ale i ohřátý vzduch začal unikat ven ! Prohlížela, vymýšlela, snažila jsem. Hurá! Já jsem to dokázala sama. Už je tepleji, mám velikánskou radost.
Byla jsem jak Pat aMat. Když nebyl šroubovák, tak z nouze kladivo a hřebíky. Přímočarku jsem taky neměla, z nouze alespoň řezák. Když jsem vše naplánovala, tak mi mí pomocníčkové poslali do obchodu dělníka pro cigára. Nenápadně jsem se zeptala, zda na stavbě nemají zbytky polystyrenu.....měli. Byl hodný a hmed mi přinesl celou desku. V 13.15h jsem už měla zatepleno. pak jsem ještě douklidila nepořádek po mém kutění. Jak já měla šílený hlad, ale krásný pocit, že bude tepleji.
Večer pro mne přijel Jirka, ihned poznal, že teplota stoupla.
Doma na nás čekala dobrá večeře a naklizeno. Ještě se vypralo a dalo sušit prádlo. Super Lucí, že už je ti lépe a tak hezky se o nás staráš.

Po práci ještě Makro.

Opět mráz a já v obchodě. Místo u kasy jsem do večera vytopila na 5°C. Ostatní místa v prodejně na 10-12 stupňů. Jsem nabalená jako pumpa. Po práci přijel Jirka a jeli jsme ještě do Makra. Hlavní úkol byl sehnat pro zákazníka dýňový olej. Nejdříve tvrdili, že ho nevedou....,ale nakonec se našel. Je malinký a stál 199,- Musím se informovat na co je tak vynikající, že si ho objednali.
Jezdíme do Prúhonic a už i tam je nakupujících Vietnamců a Číňanů více jak Čechů. Než jsme se dostali na řadu, tak jsem valila oči, jak každý žlutý nakupuje bez daňového dokladu....díky tomu se nikdy nestanou plátci DPH. Prostě jedou černotu ! Je to zavedené asi dva roky. Kdyby to bylo již před lety, tak jsem i já nemusela být plátce DPH ! Proč se na to někdo nezaměří?  Stát nemá peníze, ale tyto praktiky nikdo nevidí! Dorazili jsme pozdě večer. Muselo se vše vynosit z náklaďáku a ráno to zase zpět naložíme :-(. Teď již jen sedím a odpočívám. Prostě obyčejný pracovní den.

Od Gabči zpět doma.

Včera po práci jsem jela pro zboží a přikoupila ještě nějaké jídlo a med do Počernic. Dorazila jsem tam asi v 19.30h. Holky jásaly. No a co vezu? Já už ale jiná nebudu. Já jen zdravé, nebo praktické. Dostaly ovoce a pěknou dětskou zubní pastu. Měla obrázky, tak asi ok. Gabča dělá vynikající zázvorový čaj, tak jsem do něj dovezla med..... to byla dobrota. Ještě jsem sehnala dobře kuřata, tak mají oni i my.
Holky nechtěly večeři, tak jsme zase vymýšlely ovocné jednohubky. Kikča stále napomínala Káju, aby dávala pozor a krájela opatrně :o)Potom už se jen blblo a moc jsem se s nimi nasmála.
Ráno jsem odjela do práce, lidi chodí, tak alespoň to je dobré. Zima je ale v obchodě hrozná, nejde to vytopit!
Doma jsem si teprve uvědomila, že na ¨FÚ mělo být včera odevzdáno přiznání k silniční dani. To je úplně poprvé, že jsem prošvihla termín. Teď tedy k tomu dodělám ještě závislou činnost a odevzdám to současně. :-( ......mě to ale nebaví........ Ach jo. Raději jdu spát.

Velkoobchodní fígle :-((

Od rána jsem čekala na objednané zboží. Největší hit posledních dní jsou jedy na myši a samozřejmě i pastičky. Lidé šíleli a čekali až dorazí zboží. Mimo to bylo objednáno plno dalšího potřebného!
Dodavatelé již mnohokrát nenápadně zaměnili zboží za podobné. Jsou si vědomi, že je dost pracné vše sepsat, vrátit a potom se ještě hádat kdo za omyl může. Pokud to vyhraju já, tak neplatím manipulační poplatek. Potom se ale čeká na vystavení  dobropisu. Poslední kapka je ale dostat peníze zpět! Někdy i tři měsíce čekám a urguji, no hrůza.
Dnes do mě vjel vztek a veliký! Co neměli, tak zaměňovali.
Černá duha nebyla.....tak poslali červenou.
Prádelní šňůry mi chyběly bílé kroucené, ale poslali tmavé pletené....to se nedá pochopit jak si mají lidé čisté prádlo pověsit na tu hrůzu?
Objednávala jsem fast PL, je to na veškerý lezoucí hmyz. Super to vše likviduje. Víte co mi přivezli?
Fast ano, ale M!! Ten se používá v létě na kytky a ničí mšice!!
Již raději nebudu ani pokračovat, seznam by byl velice dlouhý. Zítra na mne vzpomínejte, přijede jiný dodavatel, jsou z Moravy, ale od nich většinou bývá vše ok.
Dnešek probíhal i jinak zajímavě. Venku mrzlo a lidé nenápadně chodili vybírat zboží....hledali, koukali, vymýšleli blbosti. Pak koukli na hodinky a pospíchali.....na autobus. Bylo u mne totiž tepleji než venku.
V práci tedy nic moc, ale po příjezdu domů vše super. Měla jsem tu připravenou dietní dušenou mrkev.
A ještě i nastrouhanou mrkev s citrónem a oliv.olejem. Hned mi uvařili horké čaje, no byla jsem jako v bavlnce. Lucince už je lépe a děkuju jí i Jiříčkovi, udělalo mi to velikou radost.

Dortík s chybičkou, ale výborný...

Ráno jsem si přispala, avšak ihned po probuzení mi začala divně tlačit hlava. No a to jsem si včera libovala, že migrény od hor už nemám.
Včera jsme se s Jirkou dohodli, že Gabče vezmeme králíka, bude vynikající na svíčkovou. Volba padla na utíkáčka. Byl srpnový a jako malý zdrhnul a žil volně na zahradě. Nebyla šance ho lapit. Dělal si z nás blázny. Měl volnost, rostl a tloustl. Moje zeleninová zahrada byla jeho. Měl mrkev, cerel, petržel , zahradu trávy, kde si vybíral jen tu nejlepší. Nepohrdnul  jahodovým listím, křenem, no prostě vším co tam bylo.
Naše zahrada je olemovaná topinaburami. Tím, že jim nevadí mrazy, tak se dají konzumovat po celou zimu. Samozřejmě mu také velice chutnaly. Utíkáček rostl a tloustl. Dokonce jsem už měla zamluvený i sklopec na jeho odchyt. No a najednou zázrak sám se lapil do jeho bývalého kotce. Bohužel ale zdivočelost zůstala, byla otázka kdy co provede. Tím, že chováme králíky na maso, tak to prostě jinak nejde. V Počernicích budou mít dobrou svíčkovou.

Když jsem šla do verandy pro dort, tak jsem myslela, že mne klepne!!! Včera nádherný dort, z kterého jsme měli velikánskou radost nám zestárnul. Bohužel nás nenapadlo si ho vyfotit. Ve špajzu bylo málo místa. Dal se tedy do chladu na verandu. V noci mrzlo, dopoledne začalo svítit sluníčko a veranda byla hodně vlhká. Dort byl potažený marcipánem.....nasákl vlhkost a popraskal. No šok, bylo to jako vrásky  u starých lidí.....potom se převážel v krabici, tam také trošičku utrpěl , omylem se ma něj šahlo :-((  Na fotce tedy nic moc, ale všichni ho s chutí jedli.
Gratulovalo se Kristýnce a Gábince. Najednou mi Gábi také něco dává...nojo, vždyť já měla svátek. Kristýnka se radovala z dárků a ty její očíčka jí svítily. Já jsem dostala moc moc nádherného anděla. Strachem o něj ho Gábča šla dobře uklidit. Dala ho na skříňku....asi chtěl létat. Po chvilce buch a taška s dárkami přistála na zemi. Chtěla mi koupit nového, ale nevadí, je sice slepený, ale byl z lásky. Mám radost i tak :-)
Ještě jsem nezmínila oběd! No prostě výtečný! Dědeček Jiříček křičel, že mu Gága nandala moc, hodně salátu a ještě obrovský řízek. Padalo to do něj, byl spokojený a ještě si šel sám přidávat.
Já a Luci jsme měli jen lehké jídlo. Brambory ve slupce, protože nemám solit a prsa jen přírodně. Jak já jim záviděla ten řízek a salát :-(
Oslava se vydařila, ale bohužel jsme museli myslet na odjezd.
Gábi díky, bylo to nádherné pro nás všechny.

Dort pro Kristýnku

Hurá dort je už v chladu!
Poslední týden mám každou noc sny. Něco chápu, ale některé jsou mi záhadou jak mohly vzniknout.
Zdají se mi i na pokračování. Na dnešek jsem se stále budila a ráno jsem byla jak přejetá. Po letech mi na horách začaly bolet žíly na nohou, ale hlava nebolí, což je úspěch. Je to určitě tím, že jsem to asi přehnala. Bez přípravy jsem dělala tůry v náročných terénech. První dny hrůza, těžký a mokrý sníh do kterého jsem se bořila. Také dalo práci hlídat, abych někde nevlétla do hlubokých pastí plných vody.
Ve městě shrnovali sníh ze silnic, nakládali ho a odváželi  pryč.
Ve středu ráno jako zázrakem nádhera. Mráz a sluníčko. No a já z té naší Prahy, ušmudlané a plné lidí  byla najednou jako v ráji. Chodila jsem a vychutnávala  tu nádheru. Hamty hamty, abych si užila čistého vzduchu, ticha.......a všeho co nám v Praze chybí. Těch úsměvů a pozdravů co jsem si tam z lidmi vyměnila, to byl balzám na duši. K večeru asi v pět hodin jsem si chtěla odpočinout. Jen co jsem si lehla tak telefon, tím byl konec oddychu. No a asi v šest už se shánělo co mi pojede do Prahy.
Zabalit batoh no a ťapat na vlak. Chybička se ale vloudila. Přes den svítilo slunce, takže co povolilo, tak potom zmrzlo. Na vlak se nedalo ťapat, ale snažit se spíše o bruslení. No a to je to mé bolení žil, jsem prostě už zhýčkaná. Po dlouhé době jsem dnes byla sama v kuchyni. Ráno jsem upekla korpus na dort, potom vařila oběd. Já se u toho kroutila jak had...no žíly :-(
Vše mi tak utahalo, klinbala jsem. Najednou telefon, byla to Gabča. Byla v ráži, musela se vypovídat, já se smála, ale z její strany je to spíš k na.....i slovník se jí v tu chvíli změnil. Ale tím , že telefonovala Ilonce na slovíčko se jí určitě ulevilo.
Probrala mě tak dokonale, že jsem začala pokračovat s prací na dortu. Lucí radila. Gábi dala požadavky co jim chutná, tak se uvidí, zda jsme to zvládli. Naše snaha byla veliká, i Lukáš pomáhal tvarovat nápis na dortu, vyráběl žabičku, snažil se moc.
Zítra jedeme přát a oslavovat. Luci pojede také, léky jí zabraly. Auto vytopíme a u Kristýnky bude odpočívat. Už se na tu naši čtyřletou velkou cholku těšíme.

Ticho...

Tak u nás už všichni spí. V ložnici Jirka, na chodbě na sedačce Arča. V kuchyni pod stolem na židli Čertuše - naše veliká dáma. Na šicím stroji v krabici od bot oddychuje Tiffani. Luci a Luky jsou ve své ložnici, kdo to tedy chrápe vedle mne?
 Měla jsem náročný den. Ráno nakrmit zvířata, ale potom opět protekce...odvoz až do práce, bylo to super, díky Jiříčku. V obchodě byl dnes fofr a do toho chodily z velkoobchodů. Jedna dodavatelka má od naší Tiff modrého kocourka. Mají nový luxusní barák včetně vybavení...ale krásný asi dlouho nebude. Kocourek je prý temperamentní.....Já jí nabízela černého, byl to klidný ňuňánek, ale chtěla luxus...modrá je zvláštní, nenechala si poradit.
Ve volných chviličkách jsem vzpomínala na Kristýnku, tak je jí o rok více.
Když jsem večer dorazila domů bylo Lucce ještě zle. Propotila tři pyžama a měla horečku. Bere již nová atb , určitě už jí rychle zaberou.
Uhodli jste kdo chrápe vedle mne?  Náš staroušek Hakímek. Za chviličku končím a jdu do hajan i já. Tak dnes dobrou Vám všem.

V práci zima, zima...je veliká.

Ráno jsem vstala. Bylo super, že mě Jirka odvezl do práce. Kombinace vlhka a zimy je hrozná. Topím, ale dnes jsem se chodila ohřívat ven. Venku bylo tepleji. Vlhko vleze až do kostí. Po práci jsem měla opět štěstí, přijel pro mě Lucky Luky.  Lucince je celý den zle, zítra budou konečně výsledky. Dnes jsme jí chtěli odvést na pohotovost...prý to ale vydrží.
Zítra má Kristýnka narozeniny, tak na ní vzpomínáme. Oslava a dárky bude až v neděli. Teta Lucinka měla udělat dort, vypadá to ale asi na to, že ho budu muset dělat já. Jsem zvědavá co vykouzlím :-))

Návrat do Prahy

Dnešní na horách byl mrazivý, ale nádherně  slunečný. Ve stínu -8°C, ale na sluníčku jako na jaře. Sníh se třpytil, to byla nádhera. Já měla foťák, ale škoda, že tam nebyla Gábi, ta by se vyřádila.
Také jsem nakoupila granule pro místní chudinky kočky. To bylo radosti když jsem jim je nasypala.

Bohužel ale lékařské výsledky Lucinky mě veškerou radost zkazily. V první řadě je nutné, aby byla doma a nechodila do práce.Já jsem se to dověděla až večer. Rychle jsem změnila plány a fofrem domů.
První šok byl ve vlaku. V Polsku spadla trolej, Již čtyři hodiny nic nejezdilo, Já měla štěstí. Poslali nám náhradní vlak, ale né až do Pardubic.... no v -9°C dost nemilé shánět přípoj do Prahy. Hurá, jsem tady a dojela jsem v pořádku.
Po příjezdu to nemělo chybu... To vítání ztracené Ilonky, to bylo radosti. Psi, kočky, Jiříček i Lucinka. Lukáš už spal, ráno vstává už po čtvrté hodině. Jezdí pracovat až do Hořovic. Jirka mě přivítal, ale únavou padal, tak šel spát. Lucinka si chtěla povídat....ale kroutila se tak moc, že jsem o ní měla obrovský strach. Ledviny dávají zabrat. Další výsledky budou až v pátek...tak čekání...
Fofrem jsem projela emaily, bylo jich za tu chvilku 37 a jeden nic moc :-(
Další šok mě čekal po opevření Gabči blogu....23.1.vzpomínání.....dvakrát jsem se snažila přidat můj komentář, ale slz mi taklo tak moc, že jsem to prostě nezvládla uveřejnit..nevím čím to, ale vždy se mi vše ztratilo. Letos to už bude dvacet let co si tuto písničku už nikdy nebudu moci  poslechnout.....
Tak a už zase tady řvu, je to silnější než já. Jsou tři hodiny a já mám ráno vstát do práce a jít prodávat. To budu vypadat, celá oteklá.
Gábi, já také vzpomínala a moc. Chodila jsem ten den sama po horách a myšlenky létaly.

Počasí blázní

V šest ráno bylo venku sucho. Mě začala neskutečně bolet hlava. V sedm začala obrovská chumelenice a já bolestí třeštila. Jirka akorát vstal a poslal mi zpět do postele, že mě do práce odveze. Celou cestu se jelo krokem, nebylo vidět na silnici. Padal hustě těžký a mokrý sníh. V Dubči na chodníku odházel sníh. Přivezli mi zboží, potom jsem obsloužila zákazníka.....udělalo se mi tak špatně, že mě Jirka musel odvést zpět domů. Doma po sněhu ani památka, všude je jen ošklivé bahno. Celou dobu jsem prospala. V hlavě mám už pouze tlak. Je mi lépe a večer sednu na vlak a odjíždím do Jamného. Tak mi držte palce, ať mi neujedou přípoje.... Mějte se a smějte se :-))  Já se budu snažit o to samé!

Prší....

Ráno jsem se potichoučku vypravovala. Kája se vzbudila, pomazlila se se mnou a řekla mi jak mě má ráda. Byla jako sluníčko a ještě mi při odchodu mávala.
Po probuzení mi bolelo ucho, ale opět i hučení, dunění, nic pěkného. Na rehabilitaci si toho terapeutka všimla. Myslí si, že to bude od sedmého obratle, prý mám určitě jít na neurologii....mě se teda ale nechce. Bylo mi zle, ale do práce jsem dojela. Začalo pršet víc a víc! Lidé chodili nakupovat a jejich deštníky mi tam udělaly pěknou paseku. No co jsem mohla dělat, jen po nich celý den vytírat.
Ve tři odpoledne mi vypnuly kamna a já drkotala do večera. Po práci rychle na autobus. Metrem jsem únavou přejela, tak jsem se vracela zpět na Kačerov. Autobus 113 mi přijel celkem brzy. Doma mě čekalo milé překvapení. Jiříček uvařil vynikající večeři. Šťouchané brambory se špenátem a usmažil různé druhy řízků. Potom nemám být tlustá. Prostě jsem se nacpala a potom hekala.
 Luci je stále nemocná. Musím do obchodu. Odjíždím tedy hned brzy ráno.

U holek...

Ráno jsem odjela do práce a těšila jsem se, že večer pro mne přijede Gabča. Něco zařídíme a hurá za holkama. Už na chodbě velký pokřik: "Ahoj babičkooo." Vlítly na mne a předháněly se, která mi dá rychleji pusu. Prostě to bylo moc hezké. Gabča odešla fotit a my s holkama dělaly jednohubky z ovoce. Aleš toho využil....Šup a už šel na pivo. Holky byly vzorné a rychle usnuly. :-)

Nostalgie

Když jsem ráno vstala přišla Dušinka. Chtěla pohladit a pomazlit se. Jídlo už nemohla.
V šest ráno jsem odcházela na autobus. V 6.15h začali psi šílet a vzbudili Lucinku...... Dušinka umřela.
Je mi smutno, ale odešla ve spánku a v klidu mezi svými, měli jsme jí moc rádi.
Včera večer byli oba naši psi tak moc smutní....už to tušili.
Tak a já víc psát nemůžu.....začínám mít mokrou klávesnici.

Ivo díky :-)

Od rána do deseti hodin jsem měla celkem fofr a potom k lékaři. V pátek jsem byla pomalu na důchod. Dnes se nestačili divit výsledkům. Na ušním vše ok, jenom dobrat léky.
Slyším lépe než bych měla :-)) Domů jsem přijela asi v jednu a plán byl jít něco dělat. Iva poradila, že i ve středu se dá udělat neděle.  Já to vylepšila a radím každému, nečekejte na středu ! Usnula jsem u knížky a práce počká :o) 

Čerpání sil

Neděle je od slova nedělat. Toho jsem se dneska držela. :-) Asi mi to pomohlo, je mi fajn :o))

Nový přírůstek.

Na podzim mě známí prosili o chovnou samičku českého strakáče. Jsou nadšení, už mají mladé. Výměnnou mi teď přivezli jejich samečka. Je ochočený, tak Kája a  Kikča budou mít u nás další zvířátko. Dnes jsem měla relax den. Jiříček uvařil super krůtí roládu a ještě pekáček nádivky. Podařila se výtečná bramborová kaše a k tomu byla domácí nakládaná červená řepa. Mňam! Lucí gruntovala a mě bylo prima - nic nedělat :-)
Náladu nám horšila pouze Dušinka. Je špatná, čekáme pouze na zázrak..., kéž by se stal.

Křenové rolky.

Zdravotní problémy...,raději už asi přestanu řešit!! To jsem to dopracovala...na ušní. Nedavno chodila Kristýnka, no a dnes už i já. Přišla jsem včas, ale v pondělí další vyšetření, teď mám alespoň léky :-(
Naše Dušinka ještě je. Pro ní jsem vystála frontu na super krůtí prsíčka, jatýrka,děláme jí prostě pomyšlení. Nemůže kousat, proto to musíme škrábat, nebo co jde tak předkousáváme.

Znáte pohádku jak dědek s babkou tahali řepu?     
Já znám jinou....  Jak babička Ilonka dostala chuť na křenové rolky.

Byla veliká tma, venku fičelo a chumelilo. Sníh postupně všechno přikryl. Ta chuť byla tak velká, že se babička rozhodla do tohoto nečasu vyjít. Teple se oblékla, kalhoty už měla, tak si vzala teplý svetr, bundu, čepici a na čelo velikánskou svítilnu - čelovku. Obula si vysoké boty a aby se sama venku nebála tak zavolala své věrné pejsky.  " Ara ! Hakime ! Jdeme ven ! " Hakim uznal, že se do takového počasí nepůjde ani podívat. Věrná Ara vesele vyrazila. Chodba, veranda a potom se otevřely dveře ven.
Jukla ven, ale hned se otočila, bylo po věrnosti. Teplo vyhrálo. Babičce tedy nezbylo nic jiného, než nebojácně vyrazit sama. Našla rýč a šla a šla. Když dorazila na konec zahrady, klekla na kolena, hledala křen a odhrabávala sníh. Zdařilo se, našla ho. Vzala rýč a ryla a ryla. Pot jí vytékal pod čepicí jak usilovně dobývala písnický křen. Okolo vše pozoroval králíček Zdrhálek. Učarovala mu volnost. Žije sám, volně běhá kudy se mu zachce. Také se seběhly kočičky. Seděli na zdi a pozorovali babičku se světýlkem na čele. Úsilí se zdařilo! Křen je venku!
Doma převzal pokračování dědeček Jiříček. Křen umyl, vydrhnul, oškrábal. Strouhal, strouhal a plakal.
Našlehal šlehačku, přinesl šunčičku a vytvořil výborné rolky.
Rolky byly tak moc vynikající, že za čtvrt hodiny nezbyla žádná...... a to je konec křenu, který stál takové úsilí.  :o)

Andělé v mých vlasech

Dnes ráno jsem začala číst tuto úžasnou knihu od Lorny Byrneové. V autobuse bylo ještě šero, ale oči se nedaly odtrhnout.... v metru na jedné noze čtení pokračovalo. Využívala jsem každou volnou chviličku.
Škoda, že je kniha pouze půjčená, já bych si jí snad brala s sebou i na krmení králíků :-).
Jiříček byl od rána nějaký rozhozený....nevěděla jsem co se děje... teď mi to došlo. Knihu přečetl jedním  dechem. Kniha je tak inspirující, že jsme na to to téma strávili pomalu celý večer.

Před čtyřmi lety jsme na horách odchytali čtyřčlennou kočičí rodinku a přivezli do Prahy.  Lidem tam vadily.  Přímo mi řekli, jaký s nimi mají plány:-((  To nejslabší a nejhodnější kotě mělo vždy zdravotní problémy. Často krvácela, ale pomohla jí kastrace. Teď je opět nemocná.  Je to smutné. Děláme co se dá, ale veterinu jsme zavrhli.  Byl by to rtg.  odběry krve, kapačky, ale hlavně stres z cizího prostředí a lidí. Včera se snažila být sama. Dnes chtěla ven a já myslela už na nejhorší. Najednou si to rozmyslela, chce bojovat, šla domů a je tady společně s námi. Je to člen rodiny, máme jí rádi a držíme jí palečky.
Přeji si, kéž by bylo zítra lépe.

Zdařilo se

Tak jsem to zvládla.
Začalo to kontrolou u lékaře. Potom už jen zařizování na úřadech. PSSZ...FÚ....VZP....
Zvládla jsem to super... jako bonus jsem si udělala radost a byla u kadeřnice.:-)
Doma jsem si na chviličku sedla do křesla....a usnula, pak se přesunula na sedačku, ale teď už mám energie na rozdávání. Musím poděkovat andílkům ....určitě mi pomáhali :-) 

Kolotoč

Ráno v šest hodin už v autobuse a hurá na super rehebku. Od září už mám kolikátou....?? Ani nevím. To co jsem zanedbávala sedmnáct let, teď doháním. Začínalo se ramenem...rukou, přidávala se i druhá... teď se mi věnuje převážně krční páteři.
Potom fofr pro zboží a hned s ním do obchodu.
Tam již čekal obch. zástupce...., než odjel přijel další....a další.... a další...:-(( .   No prostě blázinec.
 Do toho chodili nakupovat lidé. Dnes se totiž určitě bralo, tak mohli i něco nakoupit...,ale jak dlouho jim peníze vydrží?
Radost mi udělal pan Kábrt. Něco ode mne potřeboval, tak se zastavil. Jsem ráda za každou
chviličku  kdy se mu můžu podívat do jeho veselých a zářících očí. Pokud to nezažijete, tak se nedá popsat to množství energie které vyzařuje. Hned mi bylo lépe.... jěště jednou děkuji. :-))

Zuzky pravdičky...

Dnešní den ve znamení práce.... co se odkládalo z dúvodu DPH...se musí udělat.
Dnes jsem ale odskakovala hodně k Zuzanze na její pravdičky. Vždy má vše zajímavé, dostal mě ale článek  ROZHOVORY  s Petrem Lukešem.
Doporučuji všem, stojí to za to :-))

Hotovo...

Tak se to zvládlo! DPH je hotové, díky Gabčo za pomoc. Ostatním děkuji  za trpělivost. Jiříčkovi i za uvaření výborného obědu. L+L děkuji také za dohled na holky a dnešní zvířecí smečku. Mám radost velikou.

U Ilonky...