Když jsem ráno vstala přišla Dušinka. Chtěla pohladit a pomazlit se. Jídlo už nemohla.
V šest ráno jsem odcházela na autobus. V 6.15h začali psi šílet a vzbudili Lucinku...... Dušinka umřela.
Je mi smutno, ale odešla ve spánku a v klidu mezi svými, měli jsme jí moc rádi.
Včera večer byli oba naši psi tak moc smutní....už to tušili.
Tak a já víc psát nemůžu.....začínám mít mokrou klávesnici.
Zapálím si za Ducháčka svíčku... Já to na ní viděla už o Vánocích, že pomalu odchází... :-(
OdpovědětVymazatDušinka se přišla rozloučit, kéž bychom to stihli i my lidi. Nesmutni, je v kočičím nebíčku a jistě co nevidět pošle za sebe náhradu třeba v podobě malého koťátka :o)
OdpovědětVymazat