Velkoobchodní fígle :-((

Od rána jsem čekala na objednané zboží. Největší hit posledních dní jsou jedy na myši a samozřejmě i pastičky. Lidé šíleli a čekali až dorazí zboží. Mimo to bylo objednáno plno dalšího potřebného!
Dodavatelé již mnohokrát nenápadně zaměnili zboží za podobné. Jsou si vědomi, že je dost pracné vše sepsat, vrátit a potom se ještě hádat kdo za omyl může. Pokud to vyhraju já, tak neplatím manipulační poplatek. Potom se ale čeká na vystavení  dobropisu. Poslední kapka je ale dostat peníze zpět! Někdy i tři měsíce čekám a urguji, no hrůza.
Dnes do mě vjel vztek a veliký! Co neměli, tak zaměňovali.
Černá duha nebyla.....tak poslali červenou.
Prádelní šňůry mi chyběly bílé kroucené, ale poslali tmavé pletené....to se nedá pochopit jak si mají lidé čisté prádlo pověsit na tu hrůzu?
Objednávala jsem fast PL, je to na veškerý lezoucí hmyz. Super to vše likviduje. Víte co mi přivezli?
Fast ano, ale M!! Ten se používá v létě na kytky a ničí mšice!!
Již raději nebudu ani pokračovat, seznam by byl velice dlouhý. Zítra na mne vzpomínejte, přijede jiný dodavatel, jsou z Moravy, ale od nich většinou bývá vše ok.
Dnešek probíhal i jinak zajímavě. Venku mrzlo a lidé nenápadně chodili vybírat zboží....hledali, koukali, vymýšleli blbosti. Pak koukli na hodinky a pospíchali.....na autobus. Bylo u mne totiž tepleji než venku.
V práci tedy nic moc, ale po příjezdu domů vše super. Měla jsem tu připravenou dietní dušenou mrkev.
A ještě i nastrouhanou mrkev s citrónem a oliv.olejem. Hned mi uvařili horké čaje, no byla jsem jako v bavlnce. Lucince už je lépe a děkuju jí i Jiříčkovi, udělalo mi to velikou radost.

Dortík s chybičkou, ale výborný...

Ráno jsem si přispala, avšak ihned po probuzení mi začala divně tlačit hlava. No a to jsem si včera libovala, že migrény od hor už nemám.
Včera jsme se s Jirkou dohodli, že Gabče vezmeme králíka, bude vynikající na svíčkovou. Volba padla na utíkáčka. Byl srpnový a jako malý zdrhnul a žil volně na zahradě. Nebyla šance ho lapit. Dělal si z nás blázny. Měl volnost, rostl a tloustl. Moje zeleninová zahrada byla jeho. Měl mrkev, cerel, petržel , zahradu trávy, kde si vybíral jen tu nejlepší. Nepohrdnul  jahodovým listím, křenem, no prostě vším co tam bylo.
Naše zahrada je olemovaná topinaburami. Tím, že jim nevadí mrazy, tak se dají konzumovat po celou zimu. Samozřejmě mu také velice chutnaly. Utíkáček rostl a tloustl. Dokonce jsem už měla zamluvený i sklopec na jeho odchyt. No a najednou zázrak sám se lapil do jeho bývalého kotce. Bohužel ale zdivočelost zůstala, byla otázka kdy co provede. Tím, že chováme králíky na maso, tak to prostě jinak nejde. V Počernicích budou mít dobrou svíčkovou.

Když jsem šla do verandy pro dort, tak jsem myslela, že mne klepne!!! Včera nádherný dort, z kterého jsme měli velikánskou radost nám zestárnul. Bohužel nás nenapadlo si ho vyfotit. Ve špajzu bylo málo místa. Dal se tedy do chladu na verandu. V noci mrzlo, dopoledne začalo svítit sluníčko a veranda byla hodně vlhká. Dort byl potažený marcipánem.....nasákl vlhkost a popraskal. No šok, bylo to jako vrásky  u starých lidí.....potom se převážel v krabici, tam také trošičku utrpěl , omylem se ma něj šahlo :-((  Na fotce tedy nic moc, ale všichni ho s chutí jedli.
Gratulovalo se Kristýnce a Gábince. Najednou mi Gábi také něco dává...nojo, vždyť já měla svátek. Kristýnka se radovala z dárků a ty její očíčka jí svítily. Já jsem dostala moc moc nádherného anděla. Strachem o něj ho Gábča šla dobře uklidit. Dala ho na skříňku....asi chtěl létat. Po chvilce buch a taška s dárkami přistála na zemi. Chtěla mi koupit nového, ale nevadí, je sice slepený, ale byl z lásky. Mám radost i tak :-)
Ještě jsem nezmínila oběd! No prostě výtečný! Dědeček Jiříček křičel, že mu Gága nandala moc, hodně salátu a ještě obrovský řízek. Padalo to do něj, byl spokojený a ještě si šel sám přidávat.
Já a Luci jsme měli jen lehké jídlo. Brambory ve slupce, protože nemám solit a prsa jen přírodně. Jak já jim záviděla ten řízek a salát :-(
Oslava se vydařila, ale bohužel jsme museli myslet na odjezd.
Gábi díky, bylo to nádherné pro nás všechny.

Dort pro Kristýnku

Hurá dort je už v chladu!
Poslední týden mám každou noc sny. Něco chápu, ale některé jsou mi záhadou jak mohly vzniknout.
Zdají se mi i na pokračování. Na dnešek jsem se stále budila a ráno jsem byla jak přejetá. Po letech mi na horách začaly bolet žíly na nohou, ale hlava nebolí, což je úspěch. Je to určitě tím, že jsem to asi přehnala. Bez přípravy jsem dělala tůry v náročných terénech. První dny hrůza, těžký a mokrý sníh do kterého jsem se bořila. Také dalo práci hlídat, abych někde nevlétla do hlubokých pastí plných vody.
Ve městě shrnovali sníh ze silnic, nakládali ho a odváželi  pryč.
Ve středu ráno jako zázrakem nádhera. Mráz a sluníčko. No a já z té naší Prahy, ušmudlané a plné lidí  byla najednou jako v ráji. Chodila jsem a vychutnávala  tu nádheru. Hamty hamty, abych si užila čistého vzduchu, ticha.......a všeho co nám v Praze chybí. Těch úsměvů a pozdravů co jsem si tam z lidmi vyměnila, to byl balzám na duši. K večeru asi v pět hodin jsem si chtěla odpočinout. Jen co jsem si lehla tak telefon, tím byl konec oddychu. No a asi v šest už se shánělo co mi pojede do Prahy.
Zabalit batoh no a ťapat na vlak. Chybička se ale vloudila. Přes den svítilo slunce, takže co povolilo, tak potom zmrzlo. Na vlak se nedalo ťapat, ale snažit se spíše o bruslení. No a to je to mé bolení žil, jsem prostě už zhýčkaná. Po dlouhé době jsem dnes byla sama v kuchyni. Ráno jsem upekla korpus na dort, potom vařila oběd. Já se u toho kroutila jak had...no žíly :-(
Vše mi tak utahalo, klinbala jsem. Najednou telefon, byla to Gabča. Byla v ráži, musela se vypovídat, já se smála, ale z její strany je to spíš k na.....i slovník se jí v tu chvíli změnil. Ale tím , že telefonovala Ilonce na slovíčko se jí určitě ulevilo.
Probrala mě tak dokonale, že jsem začala pokračovat s prací na dortu. Lucí radila. Gábi dala požadavky co jim chutná, tak se uvidí, zda jsme to zvládli. Naše snaha byla veliká, i Lukáš pomáhal tvarovat nápis na dortu, vyráběl žabičku, snažil se moc.
Zítra jedeme přát a oslavovat. Luci pojede také, léky jí zabraly. Auto vytopíme a u Kristýnky bude odpočívat. Už se na tu naši čtyřletou velkou cholku těšíme.

Ticho...

Tak u nás už všichni spí. V ložnici Jirka, na chodbě na sedačce Arča. V kuchyni pod stolem na židli Čertuše - naše veliká dáma. Na šicím stroji v krabici od bot oddychuje Tiffani. Luci a Luky jsou ve své ložnici, kdo to tedy chrápe vedle mne?
 Měla jsem náročný den. Ráno nakrmit zvířata, ale potom opět protekce...odvoz až do práce, bylo to super, díky Jiříčku. V obchodě byl dnes fofr a do toho chodily z velkoobchodů. Jedna dodavatelka má od naší Tiff modrého kocourka. Mají nový luxusní barák včetně vybavení...ale krásný asi dlouho nebude. Kocourek je prý temperamentní.....Já jí nabízela černého, byl to klidný ňuňánek, ale chtěla luxus...modrá je zvláštní, nenechala si poradit.
Ve volných chviličkách jsem vzpomínala na Kristýnku, tak je jí o rok více.
Když jsem večer dorazila domů bylo Lucce ještě zle. Propotila tři pyžama a měla horečku. Bere již nová atb , určitě už jí rychle zaberou.
Uhodli jste kdo chrápe vedle mne?  Náš staroušek Hakímek. Za chviličku končím a jdu do hajan i já. Tak dnes dobrou Vám všem.

V práci zima, zima...je veliká.

Ráno jsem vstala. Bylo super, že mě Jirka odvezl do práce. Kombinace vlhka a zimy je hrozná. Topím, ale dnes jsem se chodila ohřívat ven. Venku bylo tepleji. Vlhko vleze až do kostí. Po práci jsem měla opět štěstí, přijel pro mě Lucky Luky.  Lucince je celý den zle, zítra budou konečně výsledky. Dnes jsme jí chtěli odvést na pohotovost...prý to ale vydrží.
Zítra má Kristýnka narozeniny, tak na ní vzpomínáme. Oslava a dárky bude až v neděli. Teta Lucinka měla udělat dort, vypadá to ale asi na to, že ho budu muset dělat já. Jsem zvědavá co vykouzlím :-))

Návrat do Prahy

Dnešní na horách byl mrazivý, ale nádherně  slunečný. Ve stínu -8°C, ale na sluníčku jako na jaře. Sníh se třpytil, to byla nádhera. Já měla foťák, ale škoda, že tam nebyla Gábi, ta by se vyřádila.
Také jsem nakoupila granule pro místní chudinky kočky. To bylo radosti když jsem jim je nasypala.

Bohužel ale lékařské výsledky Lucinky mě veškerou radost zkazily. V první řadě je nutné, aby byla doma a nechodila do práce.Já jsem se to dověděla až večer. Rychle jsem změnila plány a fofrem domů.
První šok byl ve vlaku. V Polsku spadla trolej, Již čtyři hodiny nic nejezdilo, Já měla štěstí. Poslali nám náhradní vlak, ale né až do Pardubic.... no v -9°C dost nemilé shánět přípoj do Prahy. Hurá, jsem tady a dojela jsem v pořádku.
Po příjezdu to nemělo chybu... To vítání ztracené Ilonky, to bylo radosti. Psi, kočky, Jiříček i Lucinka. Lukáš už spal, ráno vstává už po čtvrté hodině. Jezdí pracovat až do Hořovic. Jirka mě přivítal, ale únavou padal, tak šel spát. Lucinka si chtěla povídat....ale kroutila se tak moc, že jsem o ní měla obrovský strach. Ledviny dávají zabrat. Další výsledky budou až v pátek...tak čekání...
Fofrem jsem projela emaily, bylo jich za tu chvilku 37 a jeden nic moc :-(
Další šok mě čekal po opevření Gabči blogu....23.1.vzpomínání.....dvakrát jsem se snažila přidat můj komentář, ale slz mi taklo tak moc, že jsem to prostě nezvládla uveřejnit..nevím čím to, ale vždy se mi vše ztratilo. Letos to už bude dvacet let co si tuto písničku už nikdy nebudu moci  poslechnout.....
Tak a už zase tady řvu, je to silnější než já. Jsou tři hodiny a já mám ráno vstát do práce a jít prodávat. To budu vypadat, celá oteklá.
Gábi, já také vzpomínala a moc. Chodila jsem ten den sama po horách a myšlenky létaly.

Počasí blázní

V šest ráno bylo venku sucho. Mě začala neskutečně bolet hlava. V sedm začala obrovská chumelenice a já bolestí třeštila. Jirka akorát vstal a poslal mi zpět do postele, že mě do práce odveze. Celou cestu se jelo krokem, nebylo vidět na silnici. Padal hustě těžký a mokrý sníh. V Dubči na chodníku odházel sníh. Přivezli mi zboží, potom jsem obsloužila zákazníka.....udělalo se mi tak špatně, že mě Jirka musel odvést zpět domů. Doma po sněhu ani památka, všude je jen ošklivé bahno. Celou dobu jsem prospala. V hlavě mám už pouze tlak. Je mi lépe a večer sednu na vlak a odjíždím do Jamného. Tak mi držte palce, ať mi neujedou přípoje.... Mějte se a smějte se :-))  Já se budu snažit o to samé!

Prší....

Ráno jsem se potichoučku vypravovala. Kája se vzbudila, pomazlila se se mnou a řekla mi jak mě má ráda. Byla jako sluníčko a ještě mi při odchodu mávala.
Po probuzení mi bolelo ucho, ale opět i hučení, dunění, nic pěkného. Na rehabilitaci si toho terapeutka všimla. Myslí si, že to bude od sedmého obratle, prý mám určitě jít na neurologii....mě se teda ale nechce. Bylo mi zle, ale do práce jsem dojela. Začalo pršet víc a víc! Lidé chodili nakupovat a jejich deštníky mi tam udělaly pěknou paseku. No co jsem mohla dělat, jen po nich celý den vytírat.
Ve tři odpoledne mi vypnuly kamna a já drkotala do večera. Po práci rychle na autobus. Metrem jsem únavou přejela, tak jsem se vracela zpět na Kačerov. Autobus 113 mi přijel celkem brzy. Doma mě čekalo milé překvapení. Jiříček uvařil vynikající večeři. Šťouchané brambory se špenátem a usmažil různé druhy řízků. Potom nemám být tlustá. Prostě jsem se nacpala a potom hekala.
 Luci je stále nemocná. Musím do obchodu. Odjíždím tedy hned brzy ráno.

U holek...

Ráno jsem odjela do práce a těšila jsem se, že večer pro mne přijede Gabča. Něco zařídíme a hurá za holkama. Už na chodbě velký pokřik: "Ahoj babičkooo." Vlítly na mne a předháněly se, která mi dá rychleji pusu. Prostě to bylo moc hezké. Gabča odešla fotit a my s holkama dělaly jednohubky z ovoce. Aleš toho využil....Šup a už šel na pivo. Holky byly vzorné a rychle usnuly. :-)

Nostalgie

Když jsem ráno vstala přišla Dušinka. Chtěla pohladit a pomazlit se. Jídlo už nemohla.
V šest ráno jsem odcházela na autobus. V 6.15h začali psi šílet a vzbudili Lucinku...... Dušinka umřela.
Je mi smutno, ale odešla ve spánku a v klidu mezi svými, měli jsme jí moc rádi.
Včera večer byli oba naši psi tak moc smutní....už to tušili.
Tak a já víc psát nemůžu.....začínám mít mokrou klávesnici.

Ivo díky :-)

Od rána do deseti hodin jsem měla celkem fofr a potom k lékaři. V pátek jsem byla pomalu na důchod. Dnes se nestačili divit výsledkům. Na ušním vše ok, jenom dobrat léky.
Slyším lépe než bych měla :-)) Domů jsem přijela asi v jednu a plán byl jít něco dělat. Iva poradila, že i ve středu se dá udělat neděle.  Já to vylepšila a radím každému, nečekejte na středu ! Usnula jsem u knížky a práce počká :o) 

Čerpání sil

Neděle je od slova nedělat. Toho jsem se dneska držela. :-) Asi mi to pomohlo, je mi fajn :o))

Nový přírůstek.

Na podzim mě známí prosili o chovnou samičku českého strakáče. Jsou nadšení, už mají mladé. Výměnnou mi teď přivezli jejich samečka. Je ochočený, tak Kája a  Kikča budou mít u nás další zvířátko. Dnes jsem měla relax den. Jiříček uvařil super krůtí roládu a ještě pekáček nádivky. Podařila se výtečná bramborová kaše a k tomu byla domácí nakládaná červená řepa. Mňam! Lucí gruntovala a mě bylo prima - nic nedělat :-)
Náladu nám horšila pouze Dušinka. Je špatná, čekáme pouze na zázrak..., kéž by se stal.

Křenové rolky.

Zdravotní problémy...,raději už asi přestanu řešit!! To jsem to dopracovala...na ušní. Nedavno chodila Kristýnka, no a dnes už i já. Přišla jsem včas, ale v pondělí další vyšetření, teď mám alespoň léky :-(
Naše Dušinka ještě je. Pro ní jsem vystála frontu na super krůtí prsíčka, jatýrka,děláme jí prostě pomyšlení. Nemůže kousat, proto to musíme škrábat, nebo co jde tak předkousáváme.

Znáte pohádku jak dědek s babkou tahali řepu?     
Já znám jinou....  Jak babička Ilonka dostala chuť na křenové rolky.

Byla veliká tma, venku fičelo a chumelilo. Sníh postupně všechno přikryl. Ta chuť byla tak velká, že se babička rozhodla do tohoto nečasu vyjít. Teple se oblékla, kalhoty už měla, tak si vzala teplý svetr, bundu, čepici a na čelo velikánskou svítilnu - čelovku. Obula si vysoké boty a aby se sama venku nebála tak zavolala své věrné pejsky.  " Ara ! Hakime ! Jdeme ven ! " Hakim uznal, že se do takového počasí nepůjde ani podívat. Věrná Ara vesele vyrazila. Chodba, veranda a potom se otevřely dveře ven.
Jukla ven, ale hned se otočila, bylo po věrnosti. Teplo vyhrálo. Babičce tedy nezbylo nic jiného, než nebojácně vyrazit sama. Našla rýč a šla a šla. Když dorazila na konec zahrady, klekla na kolena, hledala křen a odhrabávala sníh. Zdařilo se, našla ho. Vzala rýč a ryla a ryla. Pot jí vytékal pod čepicí jak usilovně dobývala písnický křen. Okolo vše pozoroval králíček Zdrhálek. Učarovala mu volnost. Žije sám, volně běhá kudy se mu zachce. Také se seběhly kočičky. Seděli na zdi a pozorovali babičku se světýlkem na čele. Úsilí se zdařilo! Křen je venku!
Doma převzal pokračování dědeček Jiříček. Křen umyl, vydrhnul, oškrábal. Strouhal, strouhal a plakal.
Našlehal šlehačku, přinesl šunčičku a vytvořil výborné rolky.
Rolky byly tak moc vynikající, že za čtvrt hodiny nezbyla žádná...... a to je konec křenu, který stál takové úsilí.  :o)

Andělé v mých vlasech

Dnes ráno jsem začala číst tuto úžasnou knihu od Lorny Byrneové. V autobuse bylo ještě šero, ale oči se nedaly odtrhnout.... v metru na jedné noze čtení pokračovalo. Využívala jsem každou volnou chviličku.
Škoda, že je kniha pouze půjčená, já bych si jí snad brala s sebou i na krmení králíků :-).
Jiříček byl od rána nějaký rozhozený....nevěděla jsem co se děje... teď mi to došlo. Knihu přečetl jedním  dechem. Kniha je tak inspirující, že jsme na to to téma strávili pomalu celý večer.

Před čtyřmi lety jsme na horách odchytali čtyřčlennou kočičí rodinku a přivezli do Prahy.  Lidem tam vadily.  Přímo mi řekli, jaký s nimi mají plány:-((  To nejslabší a nejhodnější kotě mělo vždy zdravotní problémy. Často krvácela, ale pomohla jí kastrace. Teď je opět nemocná.  Je to smutné. Děláme co se dá, ale veterinu jsme zavrhli.  Byl by to rtg.  odběry krve, kapačky, ale hlavně stres z cizího prostředí a lidí. Včera se snažila být sama. Dnes chtěla ven a já myslela už na nejhorší. Najednou si to rozmyslela, chce bojovat, šla domů a je tady společně s námi. Je to člen rodiny, máme jí rádi a držíme jí palečky.
Přeji si, kéž by bylo zítra lépe.

Zdařilo se

Tak jsem to zvládla.
Začalo to kontrolou u lékaře. Potom už jen zařizování na úřadech. PSSZ...FÚ....VZP....
Zvládla jsem to super... jako bonus jsem si udělala radost a byla u kadeřnice.:-)
Doma jsem si na chviličku sedla do křesla....a usnula, pak se přesunula na sedačku, ale teď už mám energie na rozdávání. Musím poděkovat andílkům ....určitě mi pomáhali :-) 

Kolotoč

Ráno v šest hodin už v autobuse a hurá na super rehebku. Od září už mám kolikátou....?? Ani nevím. To co jsem zanedbávala sedmnáct let, teď doháním. Začínalo se ramenem...rukou, přidávala se i druhá... teď se mi věnuje převážně krční páteři.
Potom fofr pro zboží a hned s ním do obchodu.
Tam již čekal obch. zástupce...., než odjel přijel další....a další.... a další...:-(( .   No prostě blázinec.
 Do toho chodili nakupovat lidé. Dnes se totiž určitě bralo, tak mohli i něco nakoupit...,ale jak dlouho jim peníze vydrží?
Radost mi udělal pan Kábrt. Něco ode mne potřeboval, tak se zastavil. Jsem ráda za každou
chviličku  kdy se mu můžu podívat do jeho veselých a zářících očí. Pokud to nezažijete, tak se nedá popsat to množství energie které vyzařuje. Hned mi bylo lépe.... jěště jednou děkuji. :-))

Zuzky pravdičky...

Dnešní den ve znamení práce.... co se odkládalo z dúvodu DPH...se musí udělat.
Dnes jsem ale odskakovala hodně k Zuzanze na její pravdičky. Vždy má vše zajímavé, dostal mě ale článek  ROZHOVORY  s Petrem Lukešem.
Doporučuji všem, stojí to za to :-))

Hotovo...

Tak se to zvládlo! DPH je hotové, díky Gabčo za pomoc. Ostatním děkuji  za trpělivost. Jiříčkovi i za uvaření výborného obědu. L+L děkuji také za dohled na holky a dnešní zvířecí smečku. Mám radost velikou.

U Ilonky...