neděle 29. ledna 2012

Dort pro Kristýnku

Hurá dort je už v chladu!
Poslední týden mám každou noc sny. Něco chápu, ale některé jsou mi záhadou jak mohly vzniknout.
Zdají se mi i na pokračování. Na dnešek jsem se stále budila a ráno jsem byla jak přejetá. Po letech mi na horách začaly bolet žíly na nohou, ale hlava nebolí, což je úspěch. Je to určitě tím, že jsem to asi přehnala. Bez přípravy jsem dělala tůry v náročných terénech. První dny hrůza, těžký a mokrý sníh do kterého jsem se bořila. Také dalo práci hlídat, abych někde nevlétla do hlubokých pastí plných vody.
Ve městě shrnovali sníh ze silnic, nakládali ho a odváželi  pryč.
Ve středu ráno jako zázrakem nádhera. Mráz a sluníčko. No a já z té naší Prahy, ušmudlané a plné lidí  byla najednou jako v ráji. Chodila jsem a vychutnávala  tu nádheru. Hamty hamty, abych si užila čistého vzduchu, ticha.......a všeho co nám v Praze chybí. Těch úsměvů a pozdravů co jsem si tam z lidmi vyměnila, to byl balzám na duši. K večeru asi v pět hodin jsem si chtěla odpočinout. Jen co jsem si lehla tak telefon, tím byl konec oddychu. No a asi v šest už se shánělo co mi pojede do Prahy.
Zabalit batoh no a ťapat na vlak. Chybička se ale vloudila. Přes den svítilo slunce, takže co povolilo, tak potom zmrzlo. Na vlak se nedalo ťapat, ale snažit se spíše o bruslení. No a to je to mé bolení žil, jsem prostě už zhýčkaná. Po dlouhé době jsem dnes byla sama v kuchyni. Ráno jsem upekla korpus na dort, potom vařila oběd. Já se u toho kroutila jak had...no žíly :-(
Vše mi tak utahalo, klinbala jsem. Najednou telefon, byla to Gabča. Byla v ráži, musela se vypovídat, já se smála, ale z její strany je to spíš k na.....i slovník se jí v tu chvíli změnil. Ale tím , že telefonovala Ilonce na slovíčko se jí určitě ulevilo.
Probrala mě tak dokonale, že jsem začala pokračovat s prací na dortu. Lucí radila. Gábi dala požadavky co jim chutná, tak se uvidí, zda jsme to zvládli. Naše snaha byla veliká, i Lukáš pomáhal tvarovat nápis na dortu, vyráběl žabičku, snažil se moc.
Zítra jedeme přát a oslavovat. Luci pojede také, léky jí zabraly. Auto vytopíme a u Kristýnky bude odpočívat. Už se na tu naši čtyřletou velkou cholku těšíme.

1 komentář: