Jsem šikulka :o))

Ráno už na mne před obchodem čekal dodavatel ponožek. Chudák byl celý promrzlý. Hned jsem pustila kamna, aby rozmrznul. Nahříval se, drkotal zubama, ale objednávku jsme zvládli.
Již včera jsem si všimla, že se rosí zrcadlo nad vchodem. Hledala jsem a našla příčinu. Mrazem se hnuly dveře a horem začalo nejenom foukat, ale i ohřátý vzduch začal unikat ven ! Prohlížela, vymýšlela, snažila jsem. Hurá! Já jsem to dokázala sama. Už je tepleji, mám velikánskou radost.
Byla jsem jak Pat aMat. Když nebyl šroubovák, tak z nouze kladivo a hřebíky. Přímočarku jsem taky neměla, z nouze alespoň řezák. Když jsem vše naplánovala, tak mi mí pomocníčkové poslali do obchodu dělníka pro cigára. Nenápadně jsem se zeptala, zda na stavbě nemají zbytky polystyrenu.....měli. Byl hodný a hmed mi přinesl celou desku. V 13.15h jsem už měla zatepleno. pak jsem ještě douklidila nepořádek po mém kutění. Jak já měla šílený hlad, ale krásný pocit, že bude tepleji.
Večer pro mne přijel Jirka, ihned poznal, že teplota stoupla.
Doma na nás čekala dobrá večeře a naklizeno. Ještě se vypralo a dalo sušit prádlo. Super Lucí, že už je ti lépe a tak hezky se o nás staráš.